Vlastnosti studentské půjčky

Rozeberme si nejprve studentský úvěr. V současné době lze půjčku sjednat třemi způsoby. Osobně na pobočce banky, on-line nebo telefonicky. Jak již bylo řečeno, k založení úvěrového účtu je třeba potvrzení o studiu a doklad totožnosti. Některé banky vyžadují, aby klient měl u jejich ústavu již zřízen studentský běžný účet.

Půjčku lze ve většině případů sjednat od jednoho roku do deseti let trvání. Na délce sjednané doby splácení a na výši úvěru je závislá také výše úrokových sazeb. Ty se v současné době pohybují nejčastěji kolem 9 % ročně. U většiny půjček lze sjednat odklad doby splácení jistiny. Lhůty jsou různé. Někde lze začít splácet až po ukončení studia, jinde po uplynutí poloviny doby, na kterou byl úvěr sjednán apod. Záleží na dohodě s konkrétní bankou. Do budoucna se, dle tzv. Bílé knihy, předpokládá, že student bude mít možnost začít úvěr splácet až od doby, kdy dosáhne určité výše příjmu. Tak je tomu ve většině případů také v zahraničí.

Odklad doby splácení ovšem neznamená, že by do té doby student bance nic neplatil. Splátky úvěru se totiž skládají z jistiny a z úroků, přičemž odklad splácení se týká pouze jistiny úvěru, tzn. částky, která bude klientovi přiznána. Úroky musí dlužník platit po celou dobu sjednanou ve smlouvě.

Půjčku je možno sjednat ve výši od 20ti tis. Kč až do 1 milionu (ve výjimečných případech) a to na dobu až 10ti let. Poplatky za vedení a správu účtu se pohybují kolem 50ti korun měsíčně, případně výše, pokud zahrnují např. pojištění pro případ neschopnosti splácet.

Kontokorentní úvěry jsou úročeny sazbami 12 – 18%. Častěji se ale pohybují ve vyšším pásmu. U tohoto druhu půjčky existuje bezúročná lhůta. Většinou se pohybuje okolo 45ti dnů. Pokud student předpokládá, že přečerpanou částku neuhradí do uplynutí této lhůty, půjčka se mu proti dlouhodobému úvěru značně prodraží. Limit čerpání kontokorentů běžně dosahuje 20ti tis. Kč, výjimečně se dá u některých ústavů sjednat na vyšší částku. Výše kontokorentu (neboli povoleného debetu) se liší také v závislosti na stupni studia. Středoškoláci, u kterých je mizivá pravděpodobnost vlastního pravidelného příjmu, mohou dosáhnout na výrazně nižší limity než studenti vysokoškolských studijních programů.